můj život, moje auto a parkování dneska platí město

Letní měsíce přinášejí tradičně úlevu od ruchu dopravy po zbytek roku. Zpomalujeme celoroční tempo a najednou hledáme kromě rychlé cesty do práce i kam zajít na zahrádku, na zmrzlinu a příjemné místo pro prázdninové vyžití.

Více, častěji, levněji

Levná doprava tvoří podstatu prosperity dnešní doby. Můžeme si dovolit všeho možného zboží více, častěji, levněji, ... Levnější je cestování a díky cenám ropy už si letenku může dovolit skoro každý. Odvrácenou stranou přepravních nároků zboží jsou obrovské sklady podél dálnic, požadavky na stavbu dopravní infrastruktury (silnic, dálnic, parkovišť, ...), přibývající množství kamionů a dodávkových služeb. Objem dopravy celkově roste.

Automobil se už dávno stal určitým symbolem svobody, emancipace, společenského postavení... a velice pohodlným společníkem, naším druhým domovem.

Co nás ve městě nejvíc trápí

Nejčastěji slýcháme na setkání s občany o potížích spojených právě s dopravou. Tak jsme se ve Švermově dozvěděli, že paní, která bydlí u ulice 28. října, napočítala ve špičce auto každé tři vteřiny. Unhošťská, Kročehlavská, Pražská, Vrapická, 28. října, Doberská, Smečenská, Generála Klapálka... všechny hlavní tahy znamenají pro místní nepříjemnosti (a pro přilehlé nemovitosti nižší cenu ve srovnání s ulicemi hned vedle s menším provozem). Zkrátka bydlení u takové ulice není žádné terno. Ruku na srdce, někdy si na dopravu v místě bydliště stěžují hodně i ti z nás, kteří sami auto používají neustále.

Kam s ním?

Velkou bolestí jízdy autem je pochopitelně v posledních letech parkování. Aut poměrně rychle přibývá, na Kladně za poslední dva roky asi o 5 %, o 1700 kusů, jak uvádí Plán mobility z roku 2018. Značnou část ceny za odstavování našich miláčků přitom hradí veřejný rozpočet města. Nové rodinné domy mají povinnost zbudovat stání na vlastním pozemku (jen tam, kde je to fyzicky možné, což neplatí třeba v řadové zástavbě dělnických domků na Kladně typických). Nové bytové domy tuto povinnost mají také a jen bůh ví, proč tomu tak není u všech nových staveb (i tam, kde to prostorově možné je...). Stávající domy na sídlištích a podobně samozřejmě povinnost zajišťovat parkování nemají a náklady za parkování rezidentů padají na obec. Ta tak za jedno stání na terénu utratí minimálně 30.000 Kč, za stání podzemní nebo v parkovacím domě pak desateronásobek nebo dvacateronásobek. Při současném tempu růstu počtu vozidel a již existujícím deficitu počtu stání by teoreticky pro zachování jakés takés rovnováhy měl veřejný rozpočet na Kladně jen do parkování vložit asi 50.000.000 Kč ročně. Přitom na opravy ulic bylo vyčleněno v letošním rozpočtu 60.000.000 Kč. Opravdu chceme téměř celou částku pro opravy komunikací vložit pouze do parkování? To samozřejmě nelze, vezmeme-li v úvahu stav velké části místních silnic.

Jeden rozpočet a jeden prostor

Jakkoli se může zdát, že Kladno má vysoký rozpočet, musí město pečlivě vážit, do které oblasti nasměruje "volné" investiční prostředky. Těch je totiž v rozpočtu pouze zhruba mezi 15-25%. Z těchto peněz samozřejmě město staví a opravuje školy, byty, další objekty, staví a opravuje komunikace a chodníky atd., renovuje veřejná prostranství, parky, ... Kladno má velké mandatorní výdaje. Podrobněji jsem o kondici městského rozpočtu psala zde a, jak pevně doufám, příští rok bude článek k tématu rozpočtu radnostnější.

Ideální by bylo, pokud by nové plochy pro parkování mohly být financovány z výtěžků placených stání, stejně jako se například vodovody a kanalizace opravují z poplatků vodného a stočného. Za každého v místě přihlášeného občana získává navíc obec od státu prostředky, jejichž část může pro zajištění potřeb parkování použít. Opět se však každý z nás musí zamyslet, kde máme trvalé bydliště a kde nám tedy obec ze státního příspěvku parkoviště staví. Stručně se dočtete zde, jak jsou na tom v jiných českých městech.

Město dotuje provoz městské hromadné dopravy. Ta bude v roce 2019 Kladno stát asi 90 milionů. MHD z vlastni zkušenosti používají studenti, matky s dětmi, senioři a v menší míře pak pracující. Městská hromadná doprava šetří prostor města a umožňuje pohyb po městě lidem, pro které by se jinak stal nemožným. Tedy věnovat peníze z hromadné dopravy ve prospěch té individuální by jistě byl krokem zpět.

V ulicích a na náměstích se také musíme vypořádat s prostorem. Hledáme rovnováhu mezi množstvím ploch určených pro volný čas, venčení psů, pro stromy, pro auta, pro kulturní akce...Debaty nad tím, jaký podíl prostoru věnovat parkování, jaký zeleni a jakou část zpevnit pro případné akce, probíhají nad každým projektem. Leckdy vznikají vyostřené situace a v lepším případě se podaří najít optimální řešení, které jsou ochotné přijmout všechny zájmové skupiny. Takový výsledek se doufejme podařilo dosáhnout například v rozdělovském sídlišti poblíž Energie a výsledná studie, která prošla dvěma veřejnámi projednáními a závěrečnou prezentací, jde k vidění tady .

Přítomnost parkování zároveň neznamená nutně nižší kvalitu prostoru. Ulice a parkoviště mohou být kultivovaná a osázená zelení, s promyšlenými pěšími trasami, je však nutné přijmout tuto kvalitu jako hodnotu. Stojí to o něco málo více peněz a parkoviště se pak tolik nepřehřeje, ani řidiči se nepřehřejí při chůzi k autu. Pohled z okna na takovou plochu je příjemnější a pro chodce pohodlnější. To je optimální řešení. Kompromis, který dokáže uspokojit více uživatelů jednoho prostoru.

Luxus parkování zadarmo

Ulice města nejsou nafukovací. Na Kladně je zpoplatněná malá část centra a jinak všude parkujeme zadarmo. Nechceme platit. Pořád předpokládáme, že máme právo odstavit auto zkrátka kdekoli- a město se o to má postarat. I když má Kladno poměrně vysoký rozpočet, z výše zmíněné částky je vidět, že na dopravní stavby se dostane jen zlomek.

Lidé jezdí autem i do míst, kam se lze dostat veřejnou dopravou (a někdy i tam, kam by se snadno dostali pěšky), a i když je tu potíž s parkováním, tak to prostě někam "píchnou" na blikačky. Jinde se stabilně parkuje na chodníku, aby ostatní řidiči mohli pohodlně a rychle projet ulicí, zatímco chodec se potýká s tím, jak co nejlépe obejít zaparkovaná auta a nenechat se přitom přejet. Například konce bočních ulic přilehlé k hlavní kladenské třídě jsou leckdy díky nakupeným autům sotva průchozí.

Aby bylo jasno, pokládám za nutné navyšovat parkovací kapacity tam, kde jsou potíže se zaparkováním vozidel rezidentů, typicky na sídlištích. Nicméně v centru, v místech kumulace služeb (na Sítné u domu kultury a podobně) se domnívám, že parkování zadarmo je luxus, který si město nemůže dlouhodobě dovolit. Respektivě může ho udržet a nerozšiřovat stávající kapacity (a poslouchat neustálé stížnosti), anebo může parkování rozšířit v mezích možností a zploplatnit ho, aby část lidí zvážila přesednutí na autobus nebo jiný způsob dopravy. To, že návštěvníci navíc zabírají místa rezidentům, samozřejmě domácím značně komplikuje život.

Město pro lidi nebo město pro auta

Existují různé typy měst, které se diametrálně liší. Americká města, která se rozvíjela ve 20. století, jsou navržena pro automobil, který se stal měřítkem života. Nádherná auta ze 60. let připomínají koráby plující nekonečným prostorem a vzdáleností Ameriky, kde je místa zkrátka dost. Evropská města naproti tomu vznikala většinou o hodně dříve a jejich základ je zpravidla středověký, římský atd. Taková města jsou postavena v lidském rozměru a jejich centra snadno obejdete pěšky stejně jako generace našich předků. Taková města také rádi navštěvujeme o dovolené, protože na ulicích v nich potkáte spoustu lidí, život (aspoň ten turistický) je tu pomalejší, na každém rohu kavárna, obchůdek, něco zajímavého. Tuto kvalitu město navržené pro pohyb autem nabídnout nedokáže. Pokud potřebujete ulice dost prostorné na to, aby maximum lidí zaparkovalo co nejblíže u cíle své cesty, musíte totiž ulici zvětšit, místo věnovat automobilům, v ulici je najednou hluk, lidé z chodníků mizí hned po vyřízení své obchůzky zpátky do aut a pryč. Místo přestává žít lidmi a stává se utilitárním prostorem věnovaným hlavně parkování, vozovce, dopravnímu značení,...

Hlavní třída

Nepřipomíná Vám to něco? Začátek kladenské hlavní třídy je dnes místem věnovaným autům. Mezi nejrušnější zastávkou ve městě- náměstím Svobody- a faktickým počátekm ulice T.G.Masaryka jako chodec překonáváte nejdříve páteřní tah ulice Kleinerova, pak procházíte úzkým chodníkem podél Sokola, míjíte parkoviště, průjezdnou komunikaci Tyršova, kterou je třeba překonat a dávat pozor, aby Vás někdo přes zaparkovaná auta nepřehlédl a pak se teprve dostanete na hlavní třídu, kde se můžete jako chodec začít pohybovat svobodněji v celém profilu ulice.

Opačný pohled nám říká, že parkování je v centru potřeba, že lidé chodí do Sokola cvičit (z nějakého důvodu rádi zastavují v těsné blízkosti vchodu, aby nemuseli při cestě na cvičení udělat kroky navíc) a že bez možnosti parkování budou ohroženy zbylé solidní obchody v tomto místě. Kladenská hlavní třída nejsou Benátky, ani Staroměstské náměstí, Celetná nebo pěší třída v Chebu. Nicméně 20 nebo 50 metrů docházkové vzdálenosti jistě tradiční obchod v existenci neohrozí.

Naopak. Sousedská slavnost na Bressoně, která se uskutečnila letos na jaře na kruháku "u zmrzliny" ukázala, že pokud lidem dáte prostor (a náplň), rádi přijdou za zábavou na místa, kde byste je sotva čekali. Žehráme na to, že na Kladně nefungují jaksi organicky trhy a trhovci k nám vlastně nechtějí. Proč nedat k dispozici prostor před Sokolem, kde přirozeně proudí lidé do centra a pohybují se mezi dopravními uzly, trhům, akcím, lidem? Architekti z firmy D3A dokonce už pro Kladno na základě vyhrané architektonické soutěže navrhli, jak by se třída mohla proměnit. Celý projekt by zřejmě spolknul až příliš velkou část rozpočtu, ale alespoň některá místa by určitě doznat proměny měla.

Hlavní kladenská třída čelí samozřejmě spoustě jiných problémů. Nicméně na nás je rozhodutí, zda chceme utilitární město nebo město s vlastním životem.

Chceme město pro lidi nebo pro auta? Můj názor je jasný- preferuji město pro lidi.