Něco se stalo
Zastávka u obchodního domu ... Central. Prší. Čekáte na autobus. Je ticho, všichni se dívají do země nebo do telefonu. Modlíte se, aby autobus jel co nejdřív. Střih. Zastávka Central. Svítí slunce. Lidi se fotí u čerstvě pomalované zdi. Všude jsou barvy a lidi si povídají o tom, co to tady kdo namaloval. Přichází další cestující a nahlas se diví malbě. Na zastávce začala proudit energie. Něco se stalo.
Lidi se rádi dívají na jiné lidi
Opět jsem si vypůjčila něco od dánského architekta Jana Gehla. Některé místa (a města) prostě lidi přitahují. Něco se tam děje, nemusí to být nutně krásná architektura nebo úžasná přírodní scenerie, ale je tam energie lidí, kteří něco tvoří. Čím víc jich přijede na odpoledne, na dovolenou, na pořád, tím víc aktivit do města přichází. A to je přece podstata města - aktivity.
Dovolená / skanzen / nezvyk
Jezdíme se dívat na "něco zajímavého". Něco, co nám utkví v paměti. Hledáme jedinečnost. Přitom jedinečné dokáže být každé místo. Každé místo má co nabídnout. Stačí si jen přiznat, že jedinečné dokáže být, dovolit si změnu, dovolit, aby přišla nová energie/ generace/ inspirace/ změna.
Chcete něco tvořit? Jasně, dveře jsou otevřené!
Žijeme ve svobodné nebo minimálně svobodnější společnosti. Město už není v područí několika lidí nebo jednotlivce, ale kdo má zájem, může se vyslovit, účastnit, podílet, tvořit město také. Město je naše a jaké si ho uděláme, takové bude. Iniciativě se meze nekladou a dokud někoho svou aktivitou neomezujeme, je ta aktivita vítána.
Kladno
Kladno není skanzen a nemá být skanzen. Kladno chce být město pro všechny generace a chce jít s dobou, ne zůstat někde v minulosti, bez šance na změnu a inovaci. Chci, aby Kladno žilo, abych nemusela za zajímavými zážitky, místy a lidmi jezdit pryč, ale aby oni jezdili, žili a byli tady. Probuď se, Kladno!