Jak se projektují ulice a náměstí

Krásná náměstí a příjemné ulice... to bych chtěl ve svém městě každý. Jak toho však můžeme docílit? Jak se to dělá? A kdo to vlastně řeší?

Náměstí a ulice používáme všichni každý den. Taky někdy na Kladno zavítá nějaký cizinec nebo návštěva odjinud. Proto má smysl se snažit tyto prostory opravovat a rekonstruovat tak, aby byly příjemné a praktické- aby tudy zkrátka každý rád chodil, jezdil na kole, na vozíku, autem... Taky sem občas někdo zavítá se psem nebo s kočárkem, někdo,kdo nevidí.

Pro všechny tyhle uživatele je potřeba prostor uzpůsobit tak, aby se mohli pohybovat co nejsnadněji a zároveň moc neomezovali ty ostatní. Kdyby se sedl řidič a chodec za jeden stůl, můžou se u řešení takového prostoru i celkem slušně pohádat, ale nakonec by měli najít řešení přijatelné pro obě strany.

Kromě pohybu si samozřejmě občas někdo chce na chvilku třeba sednout. Maminka s dítětem, starší člověk, někdo, kdo vyřizuje telefonát. Potřebujete  místo k odpočinku- typicky lavičku. No ale ne každý ji tam chce. Aby se tam nescházeli bezdomovci nebo kdovíkdo... Chceme tedy, aby si nesednul nikdo? Ani naše babička? Lavičky potřebujeme.

Taky potřebujeme občas parkovat. Jasně, jedu do obchodu, zaparkuju co nebjlíž. Ne každý se však do omezeného prostoru zvláště třeba v centru vejde. V ulicích či náměstích centra města je a bude vždycky omezená kapacita. Auta zkrátka nemůžou být "úplně všude". Náměstí je pro lidi, ne pro auta. Od toho se snažíme mít ve městech hromadnou dopravu, dobré podmínky pro cyklisty, opravené chodníky...

Co teď, už se nám jde dobře bezbariérově, parkujeme, máme si kde odpočinout na lavičce... Někdy je fakt pařák, zvlášť v posledních letech- tak asi nějaký strom. Nebo radši několik.

Horko ve městě se celkem citelně zvyšuje. Než takový strom vyroste, aby vůbec něco zastínil, chvíli to trvá. Navíc stromy samozřejmě také postupně odchází. Proto je potřeba průběžná obnova. Aby se nám za pár let nestalo, že staré stromy hromadně padly, nové nevyrostly či v nejhorším případě nejsou ani zasazeny.

No a pak máte vě městě pejskaře a ti také potřebují své stojánky s pytlíky (jinak se nemůžeme divit občasné nehodě) a děti a seniory a spoustu dalších lidí.

Vůbec už se tady nebavíme, jaké všechny požadavky je potřeba skloubit pod zemí. Představte si, že každé potrubí má své ochranné pásmo a každé ochranné pásmo má své podmínky. Někdy se divím, že se ta všechna ochranná pásma vůbec pod ten asfalt vejdou. Samozřejmě musíme usilovat o to, aby se opravy všech možných podzemních vedení uskutečnily najednou s tím, co je napovrchu. Jinak riskujeme, že to budou vyhozené peníze, až se nově upravené povrchy budou zanedlouho rozkopávat kvůli zapomenutému starému vodovodu.

Projektování není žádná legrace, když je tolik lidí a každý potřebuje něco jiného. Jenom to dostat do omezeného prostoru náměstí nebo ulice může být docela náročné. Ale určitě to za to stojí. Takže, přemýšlejte, co Vám na ulici nebo na náměstí chybí a dejte to vědět těm, kteří se o to starají. Je to Vaše ulice a náměstí- a také Vaše samospráva na úřadě a Vaše radnice. Ti, co za Vaše peníze pracují, se pak musí postarat o to, aby vzhled veřejných prostor, jejich funkce a kvalita provedení šla ruku v ruce s dobrou přípravou projektů a v koordinaci požadavků všech zainteresovaných stran

.