Pokračování příběhů z Růžového pole

Globus jsme bohužel zastavit nedokázali. Růžové pole jsou ale také pozemky kolem Globusu směrem k Bažantnici a k potoku, je zde také pozemek “mrakodrapu” a pozemek “územní rezervy” za potokem. Pořád je dost co ztratit a zničit.

Globus a park

Nejprve dovolte stručnou rekapitulaci. Na začátku, jak dlouho kladeňáci pamatují, tu bylo pole. Pak se objevil nápad tu zbudovat nějaké větší sportovní zázemí pro Kročehlavy, nebo dokonce nový zimní stadion. Jenže toho se nikdo nechytnul a pole mezitím nabylo na hodnotě, když se začalo víc stavět. Kupodivu se na něm ale neobjevil developer s velkým bytovým projektem, ale silný developer se záměrem zbudovat několikátý hypermarket na tomto okraji města. A tlačil tak dlouho až se mu podařilo docílit změny územního plánu a dokonce podpisu plánovací smlouvy těsně před volbami 2018. V těch volbách pak primátor Milan Volf a jeho strana, kteří toto prosazovali, utrpěli přes vělký zisk hlasů nakonec porážku, když se ostatní strany shodli, že takového primátora nechtějí a raději se proti němu spojí napříč spektrem.

Růžové pole má asi 20 ha (včetně pozemku pro již proslulý mrakodrap). Globus – obchod, parkoviště a silnice zaberou jen asi 6 ha. Zbývá ještě 14 ha.

Příliš dokonalá plánovací smlouva

Plánovací smlouva, což je jediný závazek developera Globusu vůči městu, mu ukládá převést na město nadpoloviční část pozemků mezi Globusem a lesem (na obrázku zeleně) a zbytek plochy doplatit dle částky uvedené ve smlouvě. Když to neudělá, žádné sankce nedostane a nic se nestane. Jenom plánovací smlouva pozbude platnosti. Územní rozhodnutí už ale řetězec má, a pozbude-li platnosti smlouva, jež byla nutným podkladem pro toto rozhodnutí, stane se - hádejte co – nic. Prostě jedeme dál. Úžasné zisky pro město z této smlouvy, které pan ex-nyní-znovu-primátor nasliboval občanům na veřejných projednáních, se jaksi nekonají.

Druhá skupina pozemků, co má město dostat podle smlouvy (tentokrát do roka po kolaudaci), je podél potoka (na obrázku modře). A když je Globus městu nepředá, stane se – zase hádejte co – nic. Opět žádná sankce, zkrátka nic. Jenže starat se o nivu potoka, kde řetězec bude likvidovat své vody z parkovišť, není žádné terno, takže tohle asi dostaneme.

Během těch dvou let jsme s řetězcem opakovaně jednali. Někdy jako celá koalice a někdy jako částečná koalice, asi podle předmětu jednání.

Jednání o pozemcích kolem Globusu a o rezervě- opět s Globusem

Na první polovině roku 2019 proběhla společná jednání s celou koalicí, kdy se nás řetězec snažil přesvědčit po dobrém, že je vhodné v rámci koncepce nastavené předchozím vedením pokračovat změnou územního plánu na rezervě za potokem, a to na bytovou zástavbu. Zájem měl developer YIT a kvalita bydlení měla být vysoká, navíc předchozí zastupitelstvo v roce 2018 na jaře schválilo zpracování zadání změny územního plánu na té ploše. Nenechali jsme se přesvědčit a navíc jsme pořád doufali, že řetězec nezíská vyjádření EIA a nebude se stavět ani na rezervě ani GLobus. Nakonec Globus bohužel napotřetí na podzim roku 2019 získal a k získání územního rozhodnutí tak padla poslední překážka. Územní rozhodnutí získal řetězec v létě 2020.

Jako celá koalice jsme se snažili požadovat za samosprávu v požadavcích v územním řízení například toto:

·         omezená provozní doba myčky a čerpací stanice

-          otevření a ponechání části parkoviště pro využití obyvatel sídliště

-          zelená fasáda a zelená střecha

-          opatření k omezení světelného smogu

-          omezit vizuální dopad stavby s výjimkou reklamy- výsadby izolační zeleně dle možnosít podle sítí

Uvědomili jsme si, že při určité míře spolupráce s nechtěným Globusem můžeme v okolí téměř nevyhnutelné stavby docílit vzniku něčeho lepšího, než jsou v projektu Globusu navrhované geometrizované nádrže a technicky zpracované nezbytné výsadby ve stylu rekultivované haldy. Proto jsme se domluvili na jaře roku 2020 na mantinelech spolupráce na projektu parkových úprav v okolí Globusu, na pozemcích, které mělo město získat.

Projekt parkových úprav je objednán, rozpracován a dělá na něm mimořádně renomovaná krajinářská kancelář. Je to šance, jak pomoci Bažatnici, která je v zoufalém stavu, je to šance na rozšíření vyžití v Kročehlavech a je to šance, jak alespoň trochu zmírnit dopad nechtěného a nepotřebného obchoďáku na poli.

Zda-li ho nové vedení nechá dopracovat a získá-li deklarované pozemky, se necháme překvapit. Koneckonců zmíněnou smlouvu s úžasnými převody pozemků na město uzavíral právě Milan Volf.

Rezerva

Růžové pole má ale 20 ha, ne jen 6, kde bude obchoďák.

Asi 6 ha za potokem je dnes územní rezervou, nezastavitelným územím, kam se zástavba podle dikce územního plánu má dostat až potom, co se zastaví ostatní rozvojové plochy ve městě. Ostatní rozvojové plochy ve městě mají dohromady mnoho desítek ha, od ploch okamžitě k zastavění někde na polích a okrajových lokalitách přilehlých k dnešní zástavbě, po složitější plochy s nějakou kontaminací v Poldovce a další skupinou jsou pak vnitřní periferie jako třeba „louka“ za Billou u Kladno město nebo různé areály, které postupně dožívají a vzhledem k rostoucím cenám bydlení začínají být zajímavé pro bytovou zástavbu.

Někteří zástupci pravé části spektra tvrdí, že o Kladno není zájem, že se tu nestaví, že je nutné kterémukoli investorovi vyjít vstříc a umožnit mu stavět vlastně kdekoli.

Proč to není pravda?

Jednak samozřejmě oddělení architektury, územního plánování a rozvoje města konzultuje s investory jejich záměry, takže je známé, o které plochy a v jakém objemu výstavby je na městě zájem. Opět vzhledem ke vzrůstajícím cenán bydlení samozřejmě zájem o výstavbu na Kladně je. Tím, že zájem existuje a to v počtu tisíců nových bytů, lze výstavbu směřovat tam, kde je to vhodné a výhodné i pro zbytek města dobudoucna. Na okraj je pak nutné poznamenat, že více než nepružní vlastníci nebo chybný územní plán případně kontaminace ploch znemožňuje teď další přípravu a povolování staveb na Kladně chybějící kapacita Čistírny odpadních vod. Nové stavby dnes nezískavají povolení připojení na kanalizaci.

Není zcela jedno, kde ve městě stavíte. Stavíte-li na okraji, mimo MHD, mimo služby, mimo kontakty na centrum a existující vybavenost, nese to s sebou silný automobilový provoz, sociální odloučenost takové lokality, dobudoucna stagnace cen takových bytů kvůli jejich horší poloze, tudíž potenciální sociální propad atd. Není jedno, kde a kam se město rozvíjí.

Rezerva na Růžovém poli je dnes na naprosté periferii, mimo dosah MHD, mimo návaznosti na občanské vybavení, mimo město. Dobudoucna mezi Globusem, dálničním přivaděčem a Unhošťskou ulicí.

Jako Kladeňáci jsme proti tomu, aby město měnilo  v aktuálních podmínkách rezervu na Růžovém poli na zastavitelnou plochu, z uvedených důvodů. Během naší účasti v radniční koalici jsme absolvovali někkolik výjimečně nepříjemných jednání, kde nám bylo naznačeno, že tu nemusíme za dva roky být, že musíme předložit uvedený návrh na zastavitelnou plochu do zastupitelstva  a pokračovat v ní, že v zastupiteltstvu nepochybně záměr podporu získá a že ostatní zastupitele si protistrana obejde.

Poslední jednání v tomto duchu jsme absolvovali necelý týden před výměnou vedení města a opět nám bylo silně naznačeno, že na radnici již dlouho být nemusíme.

Názory na zastavění rezervy byly v někdejší radniční koalici různé a jednoznačně proti změně na zástavbu v aktuální situaci jsme vystupovali dlouhodobě pouze my- Tomáš Kutil, Petr Soudek a já.

Jak dlouho odolá rezerva na Růžovém poli další změně územního plánu, je otázka, na kterou se obávám nové vedení města dá velice brzy odpověď.

Mrakodrap

Příběh mrakodrapu je poměrně nedávný a v dobré paměti. Rada v červenci 2020 rozhodla o nabídce k prodeji tohoto přes 7000m2 velkého pozemku, s určitými požadavky na podobu záměru, který se zde smí zrealizovat.

Zastavitelným se trojúhelník u Dr.Oetkera stal ze zeleně společně s Růžovým polem. Záměr na zbudování výškové budovy byl rovněž již v období 2014-2018. Investor, což je firma působící na Kladně, ovšem bez zkušenosti s takovouto budovu a bez ekonomického zázemí k takové stavbě, projevila zájem pozemek koupit a připravila i potřebnou územní studii, která je zde podmínkou pro stavbu. Dnešní územní plán je dokonce tak benevolentní, že výška může být oproti plánu změněna právě územní studií. Studie navrhla 24 pater, vágní podobu budovy i veřejního prostranství okolo, přibližnou představu o funkčním využití budovy. Město mělo získat asi 27 milionů za prodej pozemku (při ceně 3200 Kč/m2, tedy ceny pozemku pro rodinný dům...) a cca 30 milionů do ještě neexistujícího fondu pro stavbu ČOV a mateřských škol.

Nabídka k prodeji společně s bombastickou představou o finančních ziscích a nové dominantě Kladna se poněkud rozchází s několika skutečnostmi- že město by ztratilo přes vstupní podmínky naprosto kontrolu nad tím, co tu vlastně vznikne a bude-li to kvalitní stavba, že 30 milionů není v rozpočtu města položka, kterou by město muselo získávat prodejem jednoho z posledních větších pozemků, které ještě vlastníme (ještě máme autobusák a   parkoviště na náměstí Svobody...), že investor není zcela spolehlivý, že Růžové pole bude již tak značně zatíženo Globusem atd. atd. Určitým bonmotem na pozadí je to, že přece sídliště Kročehlavy je již obklopeno tak nehezkými areály, že je to vlastně jedno.  Tento názor nesdílím.

Takže jsme se opět postavili s Tomášem Kutilem proti.

Za postoje týkající se rezervy i mrakodrapu je nám vyčítáno, že jsme na Kladně brzdou pokroku. Kladno se již v své minulosti překotně rozvíjelo a rozvoji se nebránilo. Následky živelné stavby města prožíváme dodnes na podivných dopravních řešeních, nesourodém a rozstrkaném městě bez jednoho centra, nebo možná vůbec bez centra atd. To jsou následky stavby města převážně bez rozmyslu. A v tom pokračovat nechceme. Město musí vědět, kam a proč se chce rozrůstat a musí při tom myslet i na sociální, dopravní, ekonomické i přírodní dopady. To je koneckonců podstata udržitelného rozvoje.